Hornická historie Chomutovska

Chomutov a jeho okolí je v dávné historii kraje, ve středověku a zejména v industriálním novověku úzce spjat s hornickou a hutnickou činností. Obě odvětví vždy v minulosti, ať už v dobách Českého království či po vzniku Československé republiky, výraznou měrou rozhodovalo o bohatství panovníků, státu. To je třeba mít neustále na paměti a připomínat současné i dalším generacím. Díky nadšení a zápalu nadšenců v hornických spolcích, nadacích, společnostech, osvícenosti představitelů některých magistrátů a radnic, sponzorů, kteří pochopili odkaz hornického a hutnického stavu, je zajištěno předávání praporu „Setkání“ i po příští roky.

Byli to lidé žijící před šesti tisíci lety v oblasti nedalekých Tušimic znalí těžby a zpracování křemence pro výrobu nástrojů, zbraní, které můžeme považovat za předchůdce dnešních horníků na Chomutovsku? Snad ano, starší důkazy o těžbě surovin v nejbližším okolí nejsou doloženy. Po informačním půstu trvajícím po tisíce let do dob středověku máme první důkazy o hornické činnosti až od období nálezu rudných surovin, poznání jejich užití a následném osídlení v Krušných Horách. Hory počaly vydávat své pestré bohatství : železné rudy – magnetit, hematit, polymetalické rudy s obsahem mědi, cínu, olova, stříbronosnou rudu, uranovou rudu využívanou prvotně k výrobě barviv. Těžbu rud a jejich zpracování přímo v místě dodnes připomínají místní názvy: Cínovec, Měděnec, Oloví, Stříbrná, Boží Dar, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Nové Hamry,… Krušné hory nejsou „jen“ Rudohořím, jsou i pokladnicí drahých kamenů, po opracování zdobících kaple sv.Víta v Praze a na Karlštejně. Nedaleký Klášterec nad Ohří s léčivými minerálními vodami obnovuje tradici lázeňství.

Nálezy a postupné poznávání využití hnědého uhlí a rozvoj dopravy, zejména železniční, v Podkrušnohoří soustředily na sebe pozornost až v nejpozdnějším novověku. Těžba a zpracování doprovodných surovin – kamence a pyritu umožnily rozvoj chemické výroby. Prvotní těžba uhlí hlubinným způsobem byla po druhé světové válce rychle vystřídána způsobem povrchovým. Zvyšující se potřeba uhlí pro národní hospodářství si vynutila vznik velkostrojové těžby uhlí a nadložních zemin. Díky mohutným zásobám uhlí a zdroji vody potřebné pro výrobu páry v elektrárnách mohlo být rozhodnuto o výstavbě palivoenergetického gigantu s výkonem přesahujícím 3000 MW a tvořeném v době vzniku Doly Nástup v Tušimicích, elektrárnami Tušimice I., II., Prunéřov I., II. a přehradami – Nechranickou a Kadaňským stupněm na řece Ohři. Chomutov – dříve město hutníků a valcířů (před 120 lety zde byly založeny Manesmannovy závody později proslulé výrobou trubek) je dnes sídelním městem největší hnědouhelné společnosti v České republice – Severočeských dolů a.s. Příkladné zahlazování stop důlní činnosti a kvalita obnovy krajiny způsobily, že rekultivované okolí města se stalo studijním vzorovým prostorem pro celý odborný svět. Bohatá historie, dlouholeté tradice hornictví a hutnictví a energetická současnost Chomutovska plně opravňují město Chomutov k pořádání 16. Setkání hornických a hutnických měst ČR. Město Chomutov přivítá každého, kdo je profesně, zájmově či úctou k namáhavé a nebezpečné práci spjat s hornictvím a hutnictvím.

VÍTEJTE NA CHOMUTOVSKÉM KRUŠENÍ, NA 16. ROČNÍKU SETKÁNÍ HORNICKÝCH A HUTNICKÝCH MĚST ČESKÉ REPUBLIKY!